Nebyl to od ní iracionální strach, protože přesně to bych udělal. Mluvit s Lenou bylo to poslední, co jsem chtěl udělat, dokonce i teď. Ale bylo to nutné, aby věděla, že už nemá žádnou šanci svého syna někdy znovu vidět.

„Chci vidět svého syna...“ řekla nakonec tichým hlasem.

„Po tom, co jsi udělala... co ti dává pocit, že máš jakékoli právo svého syna vidět?“ zeptal jsem se skrz zuby; můj tón byl