Když jsme zastavili u sídla, zamračila jsem se; všimla jsem si neznámého auta zaparkovaného před vchodem.

„Čekala jsi někoho?“ zeptala se Aurelia, která si auta také všimla.

„Ne, myslím, že ne,“ zamumlala jsem, zatímco jsem se odepnula a vystoupila z auta.

Došly jsme k hlavním dveřím a otevřely je; okamžitě jsem uslyšela hlasy vycházející z obývacího pokoje a něco, co znělo jako smích. Svraštila j