„Ó, Bohyně, Rheo. Ne, to samozřejmě ne!“

„Tomu se mi těžko věří...“ přiznávám.

Vážně přikývla.

„Chápu to,“ zamumlala. „A možná jsem se na tebe zpočátku zaměřila, ale rychle jsem si uvědomila, že jsi neuvěřitelná osoba, a že jsem měla štěstí tě poznat. Nebylo chvíle, kdy bych se necítila špatně kvůli tomu, co dělám, ale byla jsi vždy mou kamarádkou, Rheo. Slibuji... nic z našeho přátelství nebylo p