„Co ti dává právo se mnou takhle mluvit?“ zeptal jsem se a cítil, jak ve mně stoupá vztek.

Zasmála se, jako bych nebyl lykan, který jí chce utrhnout hlavu přímo od ramen. Měla neskutečnou drzost.

„Ach, nemyslím si, že máš teď zrovna právo mě kárat,“ dobírala si mě. „Zvlášť když znám tvoje tajemství.“

„Jaké tajemství?“ zeptal jsem se jí ve snaze zjistit, jestli už hodlá rozehrát ty své hry.

Oči jí