Všechno bylo tak nádherné a jídlo z větší části naprosto lahodné… tedy to, které se mi podařilo spolknout, aniž by mě natáhlo.

Jako by miminko odmítalo strávit cokoli, co na tom talíři leželo.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se Silas a podíval se na můj téměř nedotčený talíř.

„Jo, asi nemám takový hlad, jak jsem si myslela,“ řekla jsem mu, protože jsem nechtěla, aby se strachoval a dělal rozruch uprostřed