Pohled Rhei

V jídelně to vonělo pečeným kuřetem a rozmarýnem; z té vůně mi kručelo v břiše, i když se ve mně, hluboko v podbřišku, zrovna zatřepotalo mé děťátko. Pohladila jsem dlaní své drobné bříško a hlavou se mi honilo všechno, co jsem dosud nevyslovila nahlas – mé obavy, mé naděje i strach, že nedělám dost, abych do této rodiny… do této smečky patřila. Neměla jsem být jen matkou; měla jsem se