POHLED LYDIE

Ten okamžik se protáhl víc, než měl.

Slova té ženy se vznášela ve vzduchu jako jed, prosakovala do každého zákoutí mé mysli, svírala mi hruď, až se mi těžce dýchalo. Nespěchala. Neváhala. Každá věta, kterou pronesla, byla promyšlená, ostrá a měla za cíl zranit.

A nejhorší na tom bylo, že se jí to povedlo.

Mírně naklonila hlavu a její pohled sklouzl na mé břicho s pomalým, vševědoucím