POHLED LYDIE

Chvíli poté, co se odtáhl, jsem nemohla pořádně dýchat.

Rty mi stále brněly, hruď se mi zvedala příliš rychle, myšlenky se mi úplně rozutekly. Místnost mi najednou připadala menší, jako by se stěny bez varování posunuly blíž.

A pak dopadla realita. Pomalá. Trapná. Neúprosná. Okamžitě jsem sklopila zrak, prsty se mi lehce sevřely v látce šatů, jak mi po krku šplhalo horko.

Co jsem to p