CALLUMŮV POHLED

Té noci jsem zůstal vedle Lydie jako vždycky.

V pokoji bylo ticho, až na zvuk přístrojů kolem ní. Seděl jsem v křesle u postele, jednou rukou jsem volně svíral tu její a pročítal si další zbytečnou zprávu, kterou mi poslal Gideon.

Nic. Zase. Každá stopa končila naprostým ničím. Byl jsem už tak podrážděný, když mi najednou zavibroval telefon.

Nejdřív jsem to ignoroval. Pak zavibrova