POHLED LYDIE

Té noci byla atmosféra v domě neuvěřitelně těžká, když jsem ukládala Hazel do postele. Hruď se mi svírala a bolela hlubokou, prázdnou úzkostí.

Když jsem se dívala dolů na její nevinnou, usměvavou tvář, doléhala na mě děsivá realita hrozby rodiny Mercerových. Vůbec jsem nevěděla, jestli bude právně možné si ji proti jejich obrovskému bohatství ponechat, ale věděla jsem, že do toho dám