POHLED LYDIE

Ranní slunce proudilo skrz průsvitné závěsy mé ložnice, ale nepřineslo naprosto žádné teplo. Nezavřela jsem ani oko.

Pokaždé, když jsem zavřela oči, viděla jsem buď ta děsivá slova v té manilové složce, nebo naprostou zradu v Callumově tichém doznání.

Donutila jsem se vstát a oblékla si elegantní kostýmek do práce. Potřebovala jsem rutinu. Potřebovala jsem uniknout z dusivých zdí toho