POHLED LYDIE

Teplo Callumovy hrudi o má záda bylo to jediné, co mě drželo při smyslech.

Stáli jsme spolu v jeho provizorní kanceláři u mě doma a dívali se velkým skleněným oknem na tichou zahradu. Dole pod námi ranní slunce spalovalo hustou mlhu a vrhalo jemnou, zlatavou záři na měkkou zelenou trávu.

Drobný modrý ptáček se snesl na jednu ze zahradních laviček, v naprostém míru. Ale uvnitř mé hlavy