POHLED CASSIANA

Otevřel jsem těžké dřevěné dveře a tiše vstoupil do místnosti.

Vzduch uvnitř voněl po starém papíru, těžké leštěné kůži a teplé vanilce. Uprostřed místnosti seděla na měkkém koberci Lydia obklopená barevnými knížkami a dřevěnými hračkami. Pečlivě upravovala zářivě růžovou mašli na Hazelino narozeninových šatech, její tmavé vlasy jí ladně spadaly přes rameno.

"Tak," řekla Lydia jemn