POHLED CALLUMA

Nemohl jsem klidně sedět.

Těžký déšť stále bubnoval na vysoká okna obývacího pokoje panství. Přecházel jsem po dřevěné podlaze sem a tam, ruce strčené hluboko v kapsách, čelist zaťatou tak pevně, až mě bolely zuby.

Každých pár vteřin jsem se zastavil a podíval se na velké hodiny na zdi.

Gideon a zbytek ochranky se vrátili domů před patnácti minutami, prošli předními dveřmi a byli úp