POHLED LYDIE

Zírala jsem na Danteho ve zpětném zrcátku a srdce mi divoce bušilo o žebra.

„Proč se mě na to ptáš, Dante?“ zeptala jsem se tiše a ruku položila na břicho.

Dante sevřel volant a vypadal nesvůj. „Omlouvám se, slečno Lydie. Řekl jsem víc, než mi přísluší. Neměl jsem vyzvídat o vašem soukromí.“

Pomalu jsem zavrtěla hlavou a opřela se do sedadla. „Přestaň se mnou jednat tak formálně, Dant