POHLED CALLUMA

Lydia stála u nohou postele a její ruce se pomalu pohybovaly, když si přetahovala top přes hlavu a odhodila ho na nedalekou židli.

Při pohledu na ni se mi v hrudi zadrhl dech. Měkké odpolední světlo pronikající průsvitnými závěsy dopadalo na její hladkou pokožku.

Sáhla za záda, rozepnula podprsenku, nechala ji sklouznout po pažích a vzápětí vystoupila ze sukně a kalhotek.

Stála tam