Přikývla jsem, došla k posteli a položila se na ni. Sestra se pak omluvila a přešla do vedlejší kanceláře, aby mi dopřála víc ticha. Zavřela jsem oči a zkusila usnout, ale byla jsem prostě až moc nabuzená.

Náhle jsem za sebou ucítila, jak se postel zhoupla. Trhla jsem sebou, otočila se a otevřela oči. Byl tam Lachlan, seděl na kraji postele a zíral na mě tak, jako by o mně věděl každou maličkost,