"Gargoyle," vydechla, když mi konečně pohlédla do očí, a kurva, až se mi z toho zatajil dech. Její pohled pak zjihl, zvedla ruku a jemně mi přejela po monoklu. "Zranili tě..." zamumlala.

"Jen trochu," odpověděl jsem.

"Jsi v pořádku?" zeptala se tiše.

"Víc než v pořádku. Tak moc jsi mi chyběla, Zlato," řekl jsem jí, a jí se údivem rozšířily oči. "Pamatuješ, co jsem ti řekl, když jsem tě viděl napos