"Díky," zamumlal jsem, než jsem vyšel ven.

Mé myšlenky byly jeden velký omámený chaos, když jsem kráčel chodbou do čekárny. Když jsem tam dorazil, bylo to moře povědomých tváří. Všichni se postavili a Val se ke mně vrhla jako první.

"Moc se omlouvám, že jsem to nestihla včas," vychrlila ze sebe. "Termín měla až za dva týdny, myslela jsem, že to bude v pohodě."

"To je dobrý, zvládla to skvěle," řek