Studený porcelán. To byla moje jediná kotva, když se mi už počtvrté od východu slunce žaludek násilím vyprázdnil. Svírala jsem okraje záchodové mísy tak, až mi z toho klouby úplně zbělely, a pevně jsem zavřela oči proti ostrému, blikajícímu zářivkovému světlu v mé malinké koupelně. Jazyk mi potáhla hořká chuť žluči.

Od chvíle, kdy se můj svět vychýlil ze své osy, uplynulo už několik dní, a přesto