Stříbrné pero vyklouzlo z Alessiových prstů. Dopadlo na leštěný mahagonový povrch jeho stolu s ostrým cvaknutím, odkutálelo se o pár centimetrů a pak se úplně zastavilo.

Ztuhl. Jeho široká ramena pod oblekem šitým na míru ztvrdla a hruď se mu zastavila v polovině nádechu. Na zlomek vteřiny čas v té obrovské kanceláři prostě přestal existovat.

Stála jsem tam na plyšovém koberci a rukama stále svíra