„Ach můj bože, Holte – jsi to ty? Kde jsi?“ zeptala jsem se a po tvářích mi stékaly slzy. Opravdu byl naživu. „Ehm, údajně v jednom z mnoha Camilliných domů.“

„Je mi to líto, usnula jsem a—“

„Já vím, nedělej si s tím starosti. Camilla mi říkala, že vypadáš dost unaveně.“ Uslyšela jsem jeho hlas. Ruce se mi třásly a ten pocit, že ho znovu slyším, mě zcela pohltil. Neznali jsme se sice nijak dlouho,