4 HODINY

„Je to takhle dobré?“ podíval se Val na provaz omotaný kolem mých zápěstí s ustaraným výrazem ve tváři. „Jsem v pohodě, to snesu,“ ujistila jsem ho.

Aby Arturo uvěřil, že má navrch, museli jsme hrát s našimi kartami správně a nesměli jsme nic riskovat.

„Slibuju ti, že budeš v pořádku – a postarám se o to do svého posledního dechu. Ty i miminko budete v pořádku.“ slíbil Val, zatímco utrhl