"Ještě není pozdě utéct." Cruz se zasmál vlastnímu vtipu, ale ke mně to nedolehlo. Byla to Milina každotýdenní návštěva na panství Marcheseových, a protože mě Javier nechtěl pustit samotnou, připojil se ke mně tentokrát Cruz.

Snažila jsem se držet pohromadě, ale nešlo to. Stále jsem byla vyděšená a zmatená z toho, proč je muž, který měl být mrtvý, údajně naživu, a nevěděla jsem, jak to zpracovat.