„Zdá se, že všechno je při starém,“ zamumlala jsem si pro sebe, když jsem vstávala z postele. Alessio byl už od brzkého rána vzhůru a jako obvykle tam nebyl, ale tentokrát jsem chápala proč.

Nemohl se dočkat, až dostane svého bratra zpět, a nejspíš vyletí ze dveří vteřinu poté, co dostane zelenou. Když jsem zdola uslyšela několik hlasů, rozhodla jsem se, že bych měla vypadat alespoň trochu k světu