Kaelen

Koutkem oka jsem viděl, jak na mě zírá, ale svůj pohled jsem dál upíral na Quina, kterému po tvářích stékaly slzy.

Kdybych měl možnost, vrhl bych se k bratrovi, abych mu slzy otřel – i když to byly slzy radosti. Nemohl jsem vystát pohled na to, jak brečí, a skoro mě to vracelo do chvíle, kdy jsem šel do vězení. Do chvíle, kdy jsem mu řekl, že už se na mě dál nemůže spoléhat.

Almina přítomno