Alma

„Bavilo tě to v parku, Chuy?“ pohladila jsem ho po vlasech. Pořád jsem nemohla uvěřit, že je to Viperův syn, ale když jsem se na něj pořádně podívala, konečně jsem tam tu podobu viděla.

Měli stejný nos, stejné oči, stejný úsměv. „Jo!“ přikývl Chuy a opřel se mi o paže. Nebyla jsem zrovna velká fanynka dětí, ale jeho přítomnost mi nevadila.

Dnes to byl náš poslední večer v Amsterdamu a my se r