Alma

„Dobře, všichni ven!“ tleskla jsem rukama.

Z nějakého důvodu to znělo mnohem víc cool, když to říkal Kaelen.

Bylo to moje první ráno v novém domě a abych ukázala svou vděčnost, rozhodla jsem se pro jednou udělat něco užitečného a připravit Kaelenovi snídani.

Služebné v kuchyni po mně házely zmatené pohledy, ale stejně mě poslechly, nejspíš proto, že se bály případných potíží s Kaelenem.

Chvíl