Alma

„Ne, mami. Slibuju ti – jsem v pořádku!“ mluvila Celia do telefonu. Seděla jsem na pohovce, poslouchala její konverzaci a nemohla si pomoct – trochu jsem žárlila.

Zdálo se, že má s mámou nějakou menší hádku, což mi skoro připomnělo mého tátu. Jak se asi má?

Naneštěstí to už nebyly moje starosti. Byla to cena, kterou jsem musela zaplatit za to, že jsem s Kaelenem, a já byla ochotná tu cenu zap