Cecil Thorpe tupě zíral na záplavu zpráv ve svém telefonu, na pokraji nervového zhroucení.

V první stálo: Cecile, kde vlastně jsi? Proč už jsi nebyl tolik dní doma?

V té další se pak někdo ptal: Co se to propána stalo? Proč tě teď všichni tak odsuzují?

V následující zprávě se psalo: Cecile, co jsi to sakra udělal? Všechny větší nemocnice nás teď odmítají ošetřit. Tvoji tetu příšerně bolí žaludek,