V tu chvíli stál Kaelen na schodišti ve druhém patře, pozoroval dav v obývacím pokoji a tvářil se poněkud zachmuřeně.

Roman si velmi dobře uvědomoval, že toho dne řekl příliš mnoho. Ve spěchu si klekl a řekl: „Omlouvám se, pane Kaelene. Překročil jsem své meze.“

Kaelen se podíval na Romana, který se zhroutil na kolena. Poté si povzdechl a řekl: „Vstaň. Nemám ti to za zlé. Jen mě nečekaně rozrušilo