Evie přerývavě oddychovala, když se opírala o zeď prádelny, nohy ji sotva držely. Zamumlala kletbu, když Dantovy ruce sjely k jeho džínům. Rozepnul je, stáhl je i s boxerkami dolů. Jeho pták se vymrštil na svobodu, tvrdý, dlouhý a tlustý, a Eviino lůno se při tom pohledu stáhlo.

„Chutnala jsi dobře, zlatíčko,“ řekl Dante. Klesl na kolena a olizoval vlhkost na vnitřní straně jejího stehna.

Eviiny p