Evie zalapala po dechu, kůže jí hořela tam, kde se jí Vivienniny nehty zaryly do tváře. Když ji Vivienne konečně pustila, rozkvetly jí na kůži rudé stopy. Než ale stihla popadnout dech, do břicha jí tvrdě přistála další rána. Zasténala a zhroutila se zpátky na podlahu. Po tvářích jí stékaly slzy, když lapala po dechu. Zoufale se snažila doplazit k nedaleké židli, aby se o ni opřela, ruce se jí třá