Eviina víčka se zatřepotala a otevřela, když přes obzor vykoukly první sluneční paprsky. Tělo měla těžké a v hlavě jí tupě tepalo. Nebyl to ale ten nepříjemný pocit, co ji probudilo z hlubokého bezesného spánku. Byl to pocit pohybu, jako by se vznášela. Pomalu její zmatený mozek zaregistroval silné paže, které ji podpíraly. Uvědomila si, že ji někdo nese.

Zamrkala proti měkkému rannímu světlu a př