Valerio se opřel zády o zeď, ruce zkřížené na hrudi a na rtech mu pohrával samolibý úsměv. „Připraveni vyslechnout si ty podmínky?“ zeptal se a očima těkal mezi Marcem a Dantem.

Marcovi zjevně docházela trpělivost. „Zdržuješ to. Prostě už přejdi k věci.“

Valerio se ušklíbl a zvedl ruku, jako by ho chtěl uklidnit. „Oh, k tomu se dostanu, ale nejdřív... mi dovol říct tohle.“ Dramaticky se odmlčel a