Evie po Leovi už pár minut pošilhávala a Leo si toho všiml.

„Co je?“ zeptal se, zatímco jeho prsty líně kreslily kruhy na hřbet Eviiny ruky a druhou řídil. Silnice před nimi byla temná a prázdná, vrčení motoru bylo jediným zvukem mezi nimi.

Eviiny rty se zkroutily do škádlivého úsměvu. „Jenom jsem... nic,“ řekla, ale ruměnec na tvářích ji prozradil.

Nevěřil jí to ani na vteřinu. Zpomalil auto jen