Leo byl zpátky. Tiché chodby působily po jeho krátké nepřítomnosti přívětivě. Zamířil do ložnice s malým papírovým sáčkem v ruce a zastavil se u dveří. Tam, na posteli, spala Evie, tvář měla klidnou, dech pravidelný. Když ji chvíli pozoroval, na rtech mu pohrával lehký úsměv, vděčný, že je doma.

Tiše přistoupil k posteli, naklonil se a jemně ji políbil na čelo. Evie se zavrtěla, oči se jí zamihota