Než stačila Evie odpovědět, ticho přerušilo tiché dunění motoru auta, které zastavilo venku za laťkovým plotem. Vystoupil z něj muž v černém obleku se strnulým držením těla, přistoupil k brance a pohledem přelétl dvorek.

„Slečno Evie,“ zavolal. „Je čas jít.“

Evie se stáhl žaludek. Vstala a vykouzlila pro Jennu malý úsměv. „Zavolám ti později,“ řekla, stiskla Jenně ruku a popadla svou tašku.

Jenna