Pohled Thalie

Popotáhnu, snažím se zklidnit dech a otevřít oči, ale když to udělám, vyhrknou mi z nich slzy, takže je nechávám zavřené. Valerius mi šeptá do ucha a utěšuje mě.

Konečně se na něj podívám, v očích stále slzy. "Ach, zlato," zamumlá, polibky mi setře slzy a pak políbí nos.

"Není to tvoje chyba, Thalie."

"To si taky říkám, ale je. Kaelen má pravdu," řeknu tichým a prázdným hla