Pohled Amary

Samozřejmě je to Valerius. Skočím mu do náruče, sevřu ho tak pevně, jak jen dokážu, a zabořím mu obličej do krku.

"Mám v posteli kočku. Prosím, vyhoď ji," žadoním.

"Rheo,"

Mňau

"Už je pryč," pronese.

Odtáhnu se od něj a podívám se mu do tváře. Jeho nádherné oči mě okamžitě pohltí. Těžce polknu. Na okamžik na sebe jen zíráme.

"Pusť mě," zašeptá. Okamžitě ho poslechnu