Corinnina ruka se mi třásla na ústech. Zírala jsem na ni, plíce mě pálily, jak mi pevně tiskla dlaň na rty. Očima těkala po malé místnosti a sledovala stíny, které tam nebyly. Pomalu se jí do tváře vrátila krev. Odtáhla ruku, rázným krokem došla k těžkým dřevěným dveřím a s ostrým cvaknutím zasunula závoru.

„Ten muž, o kterém mluvíš,“ řekla a otočila se zpět ke mně. V jejím hlase se zračil strach,