Darius opustil svého otce a sotva se ovládal, aby se nerozpadl na kousky. Přecházel po místnosti sem a tam, sledoval Cassiinu magii, jak už to udělal nesčetněkrát, ale bylo to k ničemu.

"Pane, pane!" volal někdo, málem vyrazil dveře, jak silně na ně bušil.

"Co je?" řekl a jeho oči v tu chvíli mluvily za vše. "My… my…" lapal po dechu. "Máme stopu," řekl a zvedl dopis, aby ho Darius viděl.

Zarazil s