Dívala jsem se na dveře a čekala. Nevěděla jsem přesně, na co čekám, ale postavila jsem se.

„Hej,“ ozval se Thorne a pohlédl na mě. V jeho očích bylo něco, co jsem nedokázala úplně zařadit. „Budeš v pořádku?“ zeptal se.

Přikývla jsem, i když jsem sama nevěděla, jestli to je pravda. „Jasně!“ vyhrkla jsem a donutila se k úsměvu.

„Víš, že tě odsud můžu dostat, že jo? Stačí říct slovo a ve vteřině tě