„Hej,“ zavolal Alaric a jemně vzal mé ruce do svých. „Copak to vyvádíš?“ zeptal se a podíval se na mě s mírným zábleskem v očích. Zábleskem, který mi říkal, že mě miluje.

'Nee, neexistuje způsob, jak by mohl...' Tuhle myšlenku jsem ani nedokončila, protože mi stiskl ruku a smazal tak veškeré mé pochybnosti. „Půjdeme se podívat na naše hosty, ano?“ navrhl a vedl mě ven z pokoje.

Srdce mi divoce buš