Freyin úhel pohledu:

„Freyo.“ Dante si smutně povzdechl a přešel ke mně.

Setřel mi slzy a objal mě.

„Moc nás to mrzí, zlato. Prosím, neplač.“ Dante mě políbil na spánek.

„Nezáleží na tom, jak moc se snažím, nemůžu na ty strašné vzpomínky zapomenout,“ vzlykla jsem.

„Všechno bude v pořádku. Neplač,“ řekl Dante tiše a začal mě jemně a konejšivě třít po zádech.

„Nic nebude v pořádku. Od té hrozné noci