"Gaeli, nech toho," vyštěkla jsem, má trpělivost už tak byla napjatá k prasknutí.

Byla jsem naštvaná – na všechno. Na Coralie, na Vesperu, na sebe, že jsem to neprohlédla dřív. A teď tu byl Gael, choval se jako vždycky a myslel si, že to všechno urovná tím svým arogantním úšklebkem.

"Chci mluvit s Dariusem, ne s tebou, do tebe mi nic není," řekla jsem a pokusila se ho obejít.

Gael ze sebe vydal dr