"Lo... Tec... Ughh..." zanaříkala jsem, chytila se za vlasy a nechala čelo padnout na pergamen.

Inkoust se mi pod zápěstím rozmazal a ušpinil mi okraj rukávu. Bylo mi to jedno. Seděla jsem u toho už hodiny. Svíčka vedle mě dohořívala a vrhala na svitky, které mi Torin dal, dlouhé, zdeformované stíny.

Zkusila jsem to znovu.

"Lo Tecran v–"

Další písmeno se stočilo na špatnou stranu a já z frustrace