Zírala jsem na ni a dílky skládačky, o které jsem nevěděla, že ji luštím, do sebe zapadly. To, jak sebou ode mě tak náhle trhl. Ten záblesk zlata v jeho očích. Ta pečlivá odtažitost, kterou si udržoval, i když každá linie jeho těla naznačovala, že chce být blíž.

"Chrání mě," řekla jsem pomalu. "Před sebou samým."

"To je můj odhad." Rosalynin hlas byl plný soucitu. "Otázka zní, co s tím hodláš děla