Pohled Calisty:

Pevně jsem svírala ruku prince Damiana, zatímco jsem poskakovala dlouhými, rozléhajícími se kamennými chodbami a neúnavně ho i jeho bratra bombardovala otázkami. "Kam jdeme? Je to herna? Trezor na sladkosti? Co je to za překvapení?" Chrlila jsem ze sebe ta slova tak rychle, jak mi to dech dovolil, a samou energií jsem se prakticky chvěla.

Princ Dante se jen zasmál a kráčel uvolněný