Kapitola šedesát pět: Ronanův vztek

Pohled Calisty:

Ronanovo chladné chování mě zasáhlo jako blesk a jeho ocelový pohled se zabodl přímo do toho mého. Atmosféra kolem nás ztěžkla a napětí se dalo krájet. Tvář měl neoblomnou, čelist zaťatou, jako by skřípal zuby. Ronan, kamarád z dětství, takový ten kluk odvedle, byl teď plný vzteku a zranění.

Srdce mi v hrudi začalo divoce tlouct, když jeho pohled